|
|
Specifika práce zahraničního zpravodaje Českého rozhlasu - komparativní případová studie
Linhart, Tomáš ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Specifika práce zahraničního zpravodaje Českého rozhlasu - komparativní případová studie Tomáš Linhart Abstrakt Diplomová práce se zabývá specifickými aspekty práce zahraničních zpravodajů Českého rozhlasu. Kromě identifikace, popisu a analýzy specifik zahrnuje sekundární výzkumné cíle: jak vypadá gatekeeping v praxi zahraničních zpravodajů, jak se jejich práce proměnila vlivem sociálních sítí a jak nahlížejí na postavení Rakouska ve zpravodajství, které jako jediné ze sousedních zemí Česka není pokrývané žádným stálým zpravodajem. Teoretická část rozebírá metodologický přístup, odbornou literaturu, gatekeeping v médiích, vliv sociálních sítí na novinářskou práci, dostupné poznatky o roli a postavení zahraničních zpravodajů a specifické postavení Rakouska. Na teoretická východiska navazuje analýza rozhovorů s jedenácti respondenti (šest současných zpravodajů Českého rozhlasu, tři bývalí a dva novináři s osobní zkušeností z Rakouska), které je rozdělena do devíti výzkumných celků. Analytická kapitola je zakončena reflexí získaných dat ve vztahu k popsané teorii. Hlavní přínos studie spočívá v jedenácti původních rozhovorech a relativně vysoké validitě výzkumu, jelikož zvolený vzorek respondentů obsahuje nadpoloviční většinu současných zahraničních zpravodajů Českého rozhlasu. Výsledky ukazují, že specifika...
|
|
|
Polsko ve zpravodajství ČTK a ČT na příkladu vládních reforem v letech 2015-2018
Šedová, Michaela ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
České tiskové kanceláře a Událostí České veřejné služby letech 2015 až 2018. Teoretická část je zaměřena na srovnávaných subjektů a zejména pak jejich zahraniční věnována i jednotlivým typům agenturních a televizních zpráv Českou tiskovou kanceláří a Českou televizí - a historickými souvislostmi a dále nastiňuje situaci - přibližuje výsledky voleb, současnou podobu vlády a jí provedené reformy a plánované změny odrobněji téměř ú potratů, které jsou zároveň předmětem praktické části práce využ jaké míře se obě redakce polským reformám věnovaly, jakou důležitost informování o reformách přikládaly, o čem a z jakých zdrojů obě a zda se lišil jejich obsah důsledku přítomnosti stálého zpravodaje Čes Polsku, kterého agentura na místě nemá.
|
|
|
Mírový versus válečný žurnalismus: etické aspekty reportování o mezinárodních konfliktech
Melíšková, Iva ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce se zabývá etickými aspekty reportování o válkách a konfliktech. V první řadě definuje obecně platné etické principy v žurnalistice, etická dilemata, kterým novináři ve válce čelí, a rovněž pravidla zakotvená v etických kodexech médií. Následně se zaměřuje na specifika reportování o mezinárodním konfliktu a definuje dva způsoby, jak se tohoto úkolu zhostit. Těmito způsoby jsou, jak již z názvu práce vyplývá, válečný žurnalismus, který klade důraz na násilí, na samotné aspekty válčení a elity, a mírový žurnalismus, který se zaměřuje spíše na civilisty, deeskalaci násilí a s tím související mírová řešení. V praktické části pak má tato práce za cíl nalézt a definovat jednotlivé znaky mírového a válečného žurnalismu na příkladu reportování globálních zpravodajských médií. Znaky těchto dvou přístupů nakonec podrobuje komparativní analýze, jejímž cílem je zjistit, jaká etická pravidla se u těchto přístupů uplatňují a do jaké míry se liší. Analyzovanými médii jsou zpravodajské agentury Reuters a AFP a britská tištěná média a jejich internetové verze The Guardian a The Telegraph. Vybranými konflikty je pak válka v Jižní Osetii z roku 2008 a operace Pilíř obrany, tedy konflikt v Pásmu Gazy datující se do roku 2012.
|
|
|
Role embedded journalism při práci novinářů na misích Lékařů bez hranic
Nguyenová, Thuong Ly ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Lékaři bez hranic patří mezi nejuznávanější humanitární organizace na světě, jejich hlavní náplní práce je organizování lékařských misí na místech neštěstí či války. Taková místa jsou zajímavá i pro novináře, kteří mohou využívat výhod ochrany organizace a zároveň získat unikátní příběhy. Právě novinářská cesta pod křídly nějaké organizace se nazývá embedded journalism - tzv. začleněný žurnalismus. Ten byl do této doby zkoumán především z hlediska spojení s armádou, kdy novináři cestují s vojáky, a jejich pohled na válku tím může být zkreslený. Stejně zkreslený svět však může mít i novinář, který cestuje s Lékaři bez hranic. Pro tuto práci bylo osloveno dvanáct novinářů z celého světa, kteří mise navštívili a práci lékařů zdokumentovali. V rozhovorech popisovali své zkušenosti, výhody a nevýhody takové práce a vliv organizace na jejich práci. Své zkušenosti sdílelo i několik pracovníků Lékařů bez hranic. Výpovědi doplnila obsahová analýza, která se zaměřila na výsledné reportáže a fotografie od oslovených novinářů.
|
|
|
Mediální obraz USA ve zpravodajství ČTK v komparaci se zpravodajstvím korespondenta ČRo v první polovině roku 2013
Veitová, Kateřina ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Francová, Pavla (oponent)
Diplomová práce Mediální obraz USA ve zpravodajství ČTK v komparaci se zpravodajstvím korespondenta ČRo v první polovině roku 2013 se věnuje srovnání zpravodajství České tiskové kanceláře, Českého rozhlasu a jejího zahraničního zpravodaje, týkající se Spojených státu amerických. Pomocí kvalitativních a kvantitativních metod práce zkoumá, v jaké míře se této zemi zpravodajství daných subjektů věnovalo, jakých témat se týkalo a jakým způsobem bylo o zemi informováno. V práci jsou kvantitativními metodami analyzovány zpravodajské výstupy ČTK a relace ČRo1 Radiožurnál včetně příspěvků zahraničního zpravodaje v období prvních šesti měsíců roku 2013. Kvalitativní část se zabývá analýzou způsobu, jakým subjekty informovaly o dvou vybraných událostech na území USA - útocích na maratonech v Bostonu a výbuchu továrny v Texasu. Součástí práce jsou také kapitoly zaměřující se na teorii zahraničního zpravodajství a postavení USA.
|
|
|
Mediální obraz Ruské federace ve zpravodajství ČTK v komparaci se zpravodajstvím korespondenta ČT v první polovině roku 2012
Šafář, Vojtěch ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Práce analyzuje mediální obraz Ruské federace prezentovaný dvěma českými médii veřejné služby, konkrétně Českou tiskovou kanceláří a Českou televizí. Pojem mediální obraz je nejprve zasazen do širšího konceptuálního rámce teorie mediálních studií. Jsou představeny hlavní subjekty výzkumu, tedy ČTK, ČT a Ruská federace. Zvláštní důraz je při tom kladen na význam zahraničního zpravodajství a na specifika práce zahraničních zpravodajů v Moskvě. Analytická část pak popisuje výzkum mediální produkce vybraných médií týkající se Ruska. Hlavní výzkumnou metodou je kvantitativní obsahová analýza. Práce odpovídá na otázky, jak velký je podíl zpravodajství z Ruska v hlavní zpravodajské relaci ČT, Událostech, jaká je tematická agenda příspěvků tamtéž a ve všeobecném textovém zpravodajství ČTK v českém jazyce; jak se od sebe obě média v dané oblasti a v daném období lišila a jak se od nich lišila práce zahraničních zpravodajů.
|
|
|
Zobrazení vybraného regionu , města či země v agenturním zpravodajství na příkladě Velké Británie
Berniová, Andrea ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce Zobrazení vybraného regionu, města či země v agenturním zpravodajství na příkladě Velké Británie se zabývá zahraničním zpravodajstvím České tiskové kanceláře vydaným v prvním čtvrtletí roku 2011, které se týká Velké Británie. Práce se zaměřuje pouze na všeobecné slovní zpravodajství (ne na fotografie, audiozáznamy ani videa), nezabývá se tudíž textovými zprávami z ekonomiky ani sportu. Podává informace o zpravodajských agenturách obecně a o České tiskové kanceláři, zvláště o jejím zahraničním zpravodajství. Věnuje se i reáliím Velké Británie a následně bilaterálním vztahům mezi touto zemí a Československem, později Českou republikou. Vydané zprávy jsou zařazeny do tabulek podle jejich kategorií, priorit a zdrojů. Následně se práce zabývá analýzou zpráv vydaných Českou tiskovou kanceláří v uvedeném období. Hledá rozdíly mezi zprávami, které napsal zpravodaj ČTK působící v Londýně, a těmi, které vydala zahraniční redakce z Prahy. Hledá znaky typické pro tyto dva způsoby vydávání zpráv ze zahraničí, porovnává zdroje i témata zpráv, věnuje se zastoupení bohemik a slovenik ve zpravodajství. Zachycuje rozdíly mezi zpravodajstvím od Čecha, který zažívá každodenní realitu v zemi, o které píše, a univerzálním zpravodajstvím od zahraničních zpravodajských agentur. Ty obsah zpráv...
|
host ::
RSS.